První dny mého života na Vsetíně - čtvrtý díl

16.12.2012 22:07

Jsem pes, vlastně pejska, jak o mně mluví kolegyně mojí paničky, paní Renata. A hlavně jsem fyzikální pejska. Jednou večer jsem se celá blýskala. Abych to vysvětlila. Byla tma a paní se na mě dívala a já jsem od nožek vydávala malé blesky. A protože jsem vstávala z měkoučké deky z Tetína, tak pořád ne a ne přijít na to, proč. Pak si myslela, že má mžitky před očima. ale pořád se to opakovalo. A tak znovu zhasla, vzala deku a přejela po ní rukou a blýskala taky. Takže jsem vydávala statickou elektřinu a ono to bylo všechno kolem nějak moc nabité.

Takže jsem prý fyzikální pejska, prý elektřina může vzniknout i třením liščího ocasu o ebenovou tyč. No ale já nejsem liška a ani tak hustý ocas nemám. A Ebena máme snad jenom v rádiu či v televizi, myslím Marka.

Ve středu jsem paničce pomáhala uklízet ve skladu, taky si mě prohlédl pan ředitel a další lidičci, taky děcka. Bylo tam dobře.

Už si dám říct a moc neštěkám a nekňourám, když zůstanu doma sama. Vím, že paní jde do práce a zase přijde. Mám čas na destrukční činnost. Ale je zábavnější krást utěrky a chňapky z kuchyně nebo polštářky z obýváku. Nejlepší je stejně běhání venku před domem a s Darou od sousedů. Učí mě aportovat klacíky,

Učím se docela rychle, podám pac, sednu si na povel, skoro se mi podaří za nějakou úplatu jít k nozy, jak paní říká noze. Taky se s Pavlínkou učím válet sudy, držet a aportovat míček, starovat. Zkouší mi čistit zuby, ale není to moc fajn, ani umývání pacek se mi moc nelíbí, zatím mi je čistí ubrouskem či hadříkem, který je pak mou velkou kořistí.p3.gif

Mám jeden zlozvyk. Když udělám hromádku, ať je to venku nebo doma, tak se mi moc líbí moje hovínko a chci ho žrát. Co mám dělat, abych se to odnaučila?

Taky jsem odepsala koš na spaní, prokousala jsem se k němu i skrz peřinu a panička ho vyhodila. Prý budu mít nové spinkání. Mám teď pelíšek z polštáře a voňavé deky z Tetína.

Už se mi daří i sežrat granule pro štěňátka, i když ty, co měl Ferda na zahradě, jsou mnohem lepší. Taky se mi líbí buvolí kostička a uzlíky, protože mi pořádně brousí zoubky a masírují dásna a baví mě.

V sobotu jsem byla u Horkých nad Semetínem a pěšky jsem ušla dost pořádný kousek až nad Poschlou, o které se prý hodně mluvilo. Mě to stejně nezajímá. Líp je venku na zahradě, kde si můžu pořádně zaběhat a tahat větve ze stromů, které panička ostříhala, hrabat v trávě a hledat myšičky či hraboše. je to paráda se schovat a ohřát ve stodole na pohovce zabalená do deky.

Teď spím v peřinách, pěkně si mlaskám a určitě se mi zdá o Aurince, Chaře a Beky, protože mi o nich panička povídala a já stříhala ušima a ohlížela se, kde jsou.

Těším se na další týden, co nového mi přinese.