Z mého deníku - rok 2012

27.12.2012 20:36

Moji milí čtenáři, dlouho jsem vám nic nenapsala k počteníčku. Jaksi nebyl čas. Panička byla velmi pracovně vytížená, neměla čas ani na nové webovky, které právě teď plní informacemi a brzy i fotkami.

Tak to krátce shrneme:

Rok 2012 byl velmi náročný a úspěšný – jsem Český junior šampión, Šampión Maďarska a mám spoustu ocenění z výstav. Záleželo to vždy na tom, jak jsem se vyspala a jakou jsem měla náladu. Vždyť to čekání na výstavách je hrooooozně nudné a hlavně dlouhé.

Je ze mě pěkná dospělá fena. Byla jsem uchovněná, takže příští rok budu mít ženicha. Kdoví odkud, asi by se mi líbil Samík, ale ten je příbuzný. Panička chce nějakého červeného, tak se nechám překvapit, koho mi najde. Snad to bude Allegro von Masterhof nebo A-Max nebo možná Drym nebo…

Ale pořád si hraji jako malé štěně. Nejraději tahám a nosím kusy dřeva, čím větší, tím lepší. Taky se s paničkou přetahujeme o lano, hlavně když se natahuje a trčí z něho gumičky a prskají mě do čumáčku. Sem tam něco zlikviduji – koupená hračka je na jedno použití, co to ti výrobci pro nás dělají, že to nic nevydrží, hm, hm, haf, to jsem z toho jelenopes.

A je ze mě velký lovec – myši, hraboši a ptáci na zahradě nemají šanci. I kočky se mají přede mnou na pozoru.

Měli jsme v létě pár dní na zahradě černobílé kotě, já si ho vždy přidržela packou u země, pak jsem ho zatahala za uši, přenesla jsem si ho na jiné místo, pomasírovala mu bříško jazykem, zvedla za nožičku a panička mě pořád odháněla, abych mu neublížila. Ale byla to legrace a moc jsme si pohrály na honěnou a schovávanou. A taky mělo dobré papáníčko, masíčko i mlíčko mi mooooooooc chutnalo. Proč to nemám jako to kotě? Už je v útulku, Pavlínka je na kočky alergická, tak u nás nemohlo zůstat. Ale drápky mělo pěkně ostré. Jako Stoklasovic kocour. Ten na mě pořád syčí a mručí a vyhání mě z chodby. Vždyť mu nic nedělám.

Taky jsme v létě byly s paničkou na výletě v Lednici. Myslela jsem, že tam bude zima, ale takové vedro jsem ještě nezažila. Park i zámek byly moc pěkné, ale ze všeho nejvíc se mi líbila naše velká smečka pinčíků a pinčů. A lidi koukali, kolik nás tam bylo. Koukněte na fotky, bylo to fajn.

Panička dopisuje text a já jí teď ležím na nohách a zahřívám jí koleno. Bolavé. Aby mohla se mnou zase běhat a řádit a chodit na výlety do Semetína nebo na Dušnou či kolem Bečvy a na Hovězí. Jen to počasí – venku prší, vlastně „Chčije a chčije…“ Kdyby aspoň sněžilo.

Přežili jsme konec světa, blíží se konec roku 2012 a začne rok 2013.

Tak hodně štěstí a radosti v roce s 13 na konci :-)